Muži mého rodu

Na odpočítávání scházím po žebříku do své dělohy, kde už na mne čeká můj otec a postupně napravo od něj se stavějí další muži, můj dědeček, vedle něj pradědeček apod. Čím více vpravo, tím menší, zasmušilejší a ohnutější muž tam stojí. Jsou to mí předci, předci mého mužského rodu a já cítím silné napojení se všemi z nich. Po výzvě terapeutky se jich ptám, zda mi někdo nechce ukázat svůj příběh, hned se natáhne ruka toho čtvrtého, čili mého prapradědečka. Chytám jej tedy za ruku a jdeme spolu…

Jdeme kamennou ulicí, už se smráká, je mlhavo a mírně prší, muž po mém boku jde ohnutý, pln strachu a nešťasten. Nese kousek chleba, který za dnešní den vydělal v nějakém kamenném lomu, což vidím na velkém a těžkém krumpáči, který nese opřený o rameno. Vcházíme do malé, zatuchlé chaloupky, kde cítím, jak se v mém předkovi strach navýšil, když otevírá dveře svého domova. Jakmile vkročí do místnůstky, ihned na něj spustí hromadu výčitek jeho žena, které se neskutečně bojí. Podává jí chleba, který dnes vydělal pro ni a sedm dětí, které spolu mají. Jeho nešťastná žena, držící na rukou jejich nejmladší dítě, ho posílá k lékaři pro jejich nejstarší dceru, které si až teď všimnu, jak leží v posteli v horečkách. Kráčím tedy s mužem do vesnice pro doktora a cítím ještě větší strach a obavy, tentokrát o jeho milovanou dcerku, Marušku. Doktor muže vyžene pryč, když nemá čím zaplatit a on se vrací za dcerou bez pomoci. V této chvíli již vím, jak to s Maruškou dopadne a nechci u toho již být, vracím se tedy zpět do dělohy ke svým předkům. Teď už chápu, proč jsou tak ohnutí, nešťastní, a to znám pouze jeden příběh.

Napojuji se pod vedením na své předky, abych jim za vše poděkovala, abych jim řekla, že je moc miluji a že jim odpouštím. Pomalu odcházím po žebříku pryč ze své dělohy a svého podvědomí do vědomí, a mám o čem přemýšlet…

Tento silný zážitek mi otevřel oči k minulosti mé rodiny a ukázal mi, jaké tíže a břemena nesli mí předkové. Cítím vděk ke všem těm mužům, kteří tvrdě pracovali pro své rodiny, a soucítění k těm, kteří prožili těžké situace. Je důležité si uvědomit, že jsme spojeni s našimi předky a že jejich příběhy ovlivňují i nás.

Díky tomuto terapeutickému zážitku jsem se mohla napojit na svou rodinnou historii a lépe porozumět vlastním emocím a problémům. Je důležité uznat a uvolnit stará břemena a zároveň se otevřít pro nové možnosti a transformaci. Byla to silná a introspektivní zkušenost, která mi pomohla vyrovnat se s minulostí a posílit své vztahy se svými předky.